Názory a komentáře

Automatická identifikace pomocí radiofrekvenční technologie nachází uplatnění ve stále širší škále vědeckých oboru zabývajících se studiem živé přírody. RFID pomáhá zkoumat chování včel a přináší řešení problémů opylování, bez něhož není možná reprodukce zemědělských plodin, nezbytných o obživě lidstva. Pomocí RFID vědci zkoumají migrace divokých zvířat, monitorují šíření chorob i změny areálu rozšíření kriticky ohrožených druhů.

Stále větší počet univerzitních laboratoří a soukromých vědeckých institutů využívá RFID technologie jako důležitou součást výzkumných projektů v oblasti etologie (obor zoologie, který studuje chování zvířat). Příčina je nasnadě: RFID tagy jsou malé a lehké, a aplikace, využívající data přenášená tagy, mohou poskytovat množství velmi užitečných a podrobných informací o pohybu a zvycích zvířat.
Etomologům miniaturní RFID čipy pomáhají získat hlubší znalosti o zvycích včel či o dělbě práce mezi jednotlivými kastami mravenců. Také ornitologové pomocí RFID rozvíjejí efektivní metody pozorování a výzkumu ptáků, aniž by zasáhli do jejich obvyklého chování; dokonce i u nejdrobnějších druhů ptáků RFID čipy (narozdíl od dříve běžných kroužků) neomezují označené jedince v pohybu. RFID současně přináší nové možnosti monitorování ohrožených druhů vyšších savců.

RFID pomáhá vědcům zkoumat schopnost včel vrátit se domů

Nově zveřejněná studie ukazuje použití drobných pasivní tagů (frekvence 13,56 MHz) při měření délky času, který hmyzu zabere návrat do úlu z náhodně volených míst vypuštění.
Mezinárodní skupina vědců z univerzity ve Würzburgu nedávno zveřejnila výsledky výzkumu, prováděného v Austrálii v letech 2007 a 2008.
S využitím RFID tagů a čteček vyrobených firmou Microsensys se badatelům podařilo zjistit, že včely k orientaci využívají výrazných bodů v panoramatu krajiny. Včely byly vypouštěny z různých míst. Vědci měřili rychlost návratu včel do úlu v závislosti na vzdálenosti mezi bodem vypuštění a úlem a směru vypuštění. Výzkumníci zjistili, že včely vypuštěné z míst ve směru na východ od modelového úlu v australské buši se vracely rychleji než ostatní včely a z delších vzdáleností. Zatímco včely vypuštěné z jiných směrů ve vzdálenosti delší než 5 km cestu zpět již nenalezly, jedinci vypuštění ve východním směru se vrátili ze vzdálenosti 11 km i delší. K orientaci jim totiž pomáhala určitá terénní nerovnost.
Posláním včel je přinášet do své kolonie nektar, pyl, vodu a rostlinné pryskyřice. Při navigaci po cestě od úlu a zpět, jak bylo již známo, jim slouží speciální cyklické manévry. Studie však odhalila, že včely současně vnímají výrazné body v panoramatu, které jim usnadňují orientaci.
Pro účely této studie vědci použili pasivní 13,56 MHz tagy s označením mic3-TAG,  splňující standardy ISO 15693 a 14443 standardy. Jejich velikost je pouhých 1 - 1,6 mm, hmotnost činí pouze 2,4 miligramů, což je jen zlomek hmotnosti nákladu nektaru, který jsou včely průměrně schopny unést (cca 35 mg).
RFID čtečky umístěné na každém ze dvou otvorů do úlu načítaly unikátní identifikační čísla  každého RFID tagu, spolu s časovými údaji. To umožnilo vědcům určit dobu příletu každé pokusné včely (pokud se dokázala do úlu vrátit).

Podobné projekty paralelně probíhají v různých státech (především anglofonního světa). Posledních pět let globálního výzkumu včel na bázi RFID významným způsobem pomohlo rozšířit poznatky o chování hmyzu, který je odpovědný za reprodukci zemědělských plodin, nezbytných k obživě člověka. RFID se však v souvislosti se včelami s úspěchem využívá již delší dobu v daleko prozaičtějších cílech: v USA je rozšířené označování úlů RFID tagy jako ochrana před zloději.

RFID a ochrana ohrožených živočichů

Využívání RFID ke sledování domácích a hospodářských zvířat není nic nového. Tato technologie se např. osvědčila jako pomocník pro vyhledávání ztracených psů a koček nebo pro kontrolu tisícíhlavých stád skotu nebo např. ovcí.
Před několika lety však vědci zahájili označování RFID tagy divokých jelenů a losů s cílem studia přenosu smrtelných chorob v migrujících populacích. Badatelé nainstalovali RFID čtečky v blízkosti krmelců a koryt s lizem a sebraná data jim posloužila jako kvalitní informační báze o přesunech zvěře.
Nově se vědci soustředí na zkoumání pohybu divoce žijících zvířat za polárním kruhem a sledování jejich stanovišť. Norský polární institut pomocí RFID monitoruje pohyb asi tisícovky ledních medvědů. Stejnou metodu zvolil tým brazilských vědců, kteří v hloubi deštného pralesa studují pohyb divokých prasat pekari.
Badatelé připínají RFID tagy do uší prasat; v rámci širšího výzkumného projektu organizace World Wildlife Fund (WWF) takto monitorují také jaguáry a vzácné papoušky. V momentě, kdy se označené prase přiblíží ke čtečce připevněné u korýtka s lizem, čtečka zaznamená identifikační číslo z tagu spolu s časovým údajem. Cílem projektu je zkoumat areál rozšíření určitých druhů a jejich pohyb. Vysoká rychlost odlesňování v povodí Amazonky vede ke zmenšování biotopu řady druhů a ohrožení biodiverzity regionu. Vědci se proto snaží zjistit, zda je zbývající areál dostatečný k reprodukci různých ohrožených živočichů.