Systém na bázi pasivního UHF RFID snižuje dobu vykládky a nakládky v kontejnerovém terminálu indického přístavu Adani o polovinu.

V lednu letošního roku byl v přístavu Adani v indickém státě Gujarat otevřen nový kontejnerový terminál. Ve srovnání se zařízeními o podobné kapacitě vykazuje o cca 50 % vyšší efektivitu logistických operací. Díky RFID řešení dodané technologickou firmou Suraj Informatics trvá nakládka či vykládka kamionu v terminálu Haizira v průměru 30 minut, což je dvakrát méně, než vyžaduje stejná operace v terminálech stejného typu.

Obdobných řešení najdeme ve světových přístavech více. Např. o systému managementu logistických operací ve švédském přístavu Gothenburg na bázi standardu GS1 EPC/RFID se dočtete zde.

Úkol: zrušit fronty kamionů

Do přístavu Adani ležícího v západní části poloostrova Hazira proudí kamiony se zbožím určeným odběratelům v Evropě, Africe, Severní a Jižní Americe a na Středním východě; opačným směrem putuje zboží z celého světa. Kvůli absenci železničního spojení jediný transportní prostředek představují kamiony, další omezení spočívá v relativně krátkém terminálovém molu. Všechna vozidla musejí být odbavena v přístavišti dlouhém pouhých 600 metrů. Efektivní řízení provozu tak bylo pro management výzvou číslo jedna. Hlavním problémem bylo eliminovat úzká hrdla v podobě front kamionů čekajících na odbavení. V polovině roku 2012 začalo vedení terminálu hledat řešení pro automatizaci procesů sledování vozidel u bran a během vykládky a nakládky. Cílem bylo zvýšení efektivity provozu, předejití chyb (např. nakládání nebo vykládání v nesprávném doku) a zkrácení čekací doby na expedici.

Řešení integrováno do stávajícího IS

Management přístavu Adani se rozhodl pro instalaci systému na bázi RFID, který by poskytoval údaje o pohybu nákladních automobilů v terminálu. Řešení je integrováno do stávajícího informačního systému terminálu. Umožňuje automatizaci příjmu vozidel na příjezdové bráně a poskytuje přesné informace o jejich poloze ve dvoře terminálu i na přístavním molu. Implementace systému přispěla ke snížení objemu lidské práce odstraněním ruční kontroly identifikačních čísel kamionů během nakládky a vykládky nutné k potvrzení správné lokace kamionu v zóně nakládky a vytvoření záznamů o realizovaných logistických procesech v terminálu.

78 RFID čteček, další přibudou

Po příjezdu k bráně řidič obdrží samolepící pasivní UHF RFID tag, který dočasně umístí na palubní desku. Zaměstnanci u brány k tagu přidělí identifikační číslo spolu s údaji o přepravní společnosti, vozidle a nákladu, který přiváží nebo pro který přijíždí. Jedinečný identifikátor zakódovaný do tagu je pak zanesen do informačního systému spolu se všemi relevantními informacemi. SW následně vygeneruje stvrzenku pro řidiče.

Vůz pak pokračuje kolem statické RFID čtečky, která načte identifikátor z tagu a předá jej do informačního systému terminálu. Tím je změněn status vozidla na „přijato do terminálu“ a vozidlu je umožněn vjezd.

Zaměstnanci terminálu následně řidiče navigují k manipulačním jeřábům, osazeným RFID čtečkou. Informace o nakládce/vykládce jsou ze čtečky přeneseny prostřednictvím Wi-Fi do informačního systému, odkud jsou dostupná online pracovníkům dispečinku terminálu. RFID tag je naposledy načten na výjezdu z areálu přístaviště. Po automatické kontrole systém vygeneruje propustku z terminálu, otevře bránu a řidič odjíždí.

Infrastrukturu systému tvoří čtyři páry RFID čteček (při příjezdové bráně do přístavu, v bráně terminálu a na výjezdu z terminálu a samotného přístavu). RFID čtečkami je dále vybaveno celkem 70 přístavních jeřábů.

Roční úspora personálních nákladů přes 100 tis. dolarů

„Eliminací manuálních vstupů a výstupů dat na ploše terminálu došlo ke zkrácení času potřebného pro dané logistické operace,“ vysvětluje Rajeshwar Bhatt, ředitel společnosti Suraj Informatics. „Správa terminálu má nyní přesný přehled o aktuálním počtu vozidel na manipulační ploše v reálném čase. Systém dispečery upozorní, pokud se některý kamion zdržuje v terminálu déle, než je očekávaný čas příliš dlouho.“

Roční úspory na pracovní síle by podle odhadů měly dosáhnout 112 000 USD. Budoucí rozvoj systému počítá s nasazením dalších RFID čteček s cílem zdokonalením sledování pohybu kontejnerů v terminálu. Sběr dat pomůže managementu terminálu k efektivnímu řízení dopravních toků.