Ozbrojené složky země tří korunek dokončily testování aktivních a pasivních EPC tagů v oblasti logistiky a zásobování. Zaměřily se na uniformy a další materiál, určily předběžný termín implementace.

Po více než roce testování pasivních UHF RFID tagů určených pro označování uniforem se švédské ozbrojené síly rozhodly k univerzálnímu zavedení identifikačního systému na bázi RFID v časovém horizontu dvou až pěti let. Technologie bude použita pro sledování pohybu osobní výstroje vojáků.

Deset let zkoušek

Armáda testovala různá řešení založená na technologii radiofrekvenční identifikace již od roku 2004. Jejím cílem bylo nalezení optimální technologie pro zajištění vizibility vojenského materiálu zasílaného do zahraničí. Zkoušky aktivních RFID tagů pro sledování zásilek (kontejnerů naložených vojenským vybavením) vypravovaných do zahraničí švédskou armádu přivedly k RFID systému pro sledování zásilek. V roce 2012 provedla divize logistiky švédských ozbrojených sil (Försvarsmaktens logistik - FMLOG) spolu se švédskou správou vojenského materiálu (Försvarets - FMV) sérii zkoušek týkajících se využití pasivní RFID technologie při sledování pohybu uniforem do momentu jejich výdeje vojákům.

Armáda se inspirovala průmyslovými aplikacemi pasivního RFID

Technologická společnost HiQ International kooperuje s FMV na evaluaci a rozvoji systémů RFID od roku 2004. Během dlouholeté spolupráce HiQ švédské armádě dodalo např. simulátory pro piloty stíhacích letounů Gripen Jas39. V roce 2004 začal technologický partner na žádost armády hledat vhodné řešení na bázi RFID pro sledování kontejnerů dodávaných do zámoří. FMV a HiQ porovnávaly podobná řešení používaná vojenskými orgány z celého světa. Jako nejvhodnější určily systém společnosti Savi Technology, sestávající z aktivních RFID tagů zn. Savi, čteček a softwaru pro správu shromážděných dat. Technici instalovali aktivní RFID tagy na transportní boxy a na palety určené pro mezinárodní přepravu. Systém byl armádě dodán, nyní čeká na uvedení do provozu.

V průběhu pilotního projektu sledovacího systému na bázi aktivních RFID tagů projevilo velitelství divize logistiky švédské armády (FMLOG) zájem také o implementaci řešení na bázi pasivního RFID pro logistiku uniforem a dalšího materiálu. FMLOG přišel s požadavkem na zkrácení času potřebného na provádění inventur v síti armádních skladů rozmístěných po celém Švédsku. „Armáda se inspirovala civilními průmyslovými aplikacemi pasivního RFID, které zefektivňují různé procesy a poskytují přesnější přehled téměř v reálném čase," vysvětluje podplukovník FMLOG Martin Nylander.

V roce 2011 pověřilo velitelství švédské armády divize FMLOG a FMV testováním pasivní RFID technologie. „Zkoušky jsme zaměřili na logistické procesy v oblasti výzbroje a výstroje vojáků,“ říká Nylander. „Velké množství jednotlivých položek ve výbavě vojáka představovalo v inventarizaci zásob problém.“ V tomto případě se osvědčil systém doporučený firmou HiQ - čtečky a tagy EPC UHF RFID.

„Pracovníci společného týmu HiQ, FMV a FMLOG nainstalovali několik různých typů RFID bran ve skladu ozbrojených sil ve městě Revingehed v jižním Švédsku,“ popisuje průběh testování ředitel společnosti HiQ Anders Nilsson.

Roll-out projektu do celé logistické sítě

Do projektu byly dále zařazeny ruční čtečky a pasivní EPC UHF RFID tagy určené pro aplikaci všitím (informace o výrobci není veřejná). Modelové řešení bude postupně nasazeno ve všech armádních logistických centrech v zemi.

Sklad v Revingehed je určený pro kompletaci výstroje pro vojáky. Během příjmu zboží zanášejí skladníci položky do informačního systému (SAP) a poté je zaskladňují. Přibližně jednou ročně provádí personál inventuru a potvrzuje dostupnost jednotlivých položek. Během inventury musí otevírat každý box aby mohl identifikovat uschovaný materiál. V rámci testování byly všechny položky označeny pasivními štítky UHF EPC. „Zatímco inventarizace postaru si vyžádala přibližně 30 hodin práce, s novým systémem to není více než hodina,“ prozrazuje podplukovník FMLOG Martin Nylander. Projektový tým manipuloval přepravní klece a palety naložené s uniformami RFID branami se čtyřmi anténami, aby shromáždil identifikační čísla každé položky. Cílem bylo otestovat čitelnost tagů v různých provozních režimech a situacích.

Rovněž podrobil zkouškám zařízení PDA s vestavěnými RFID čtečkami. Tento koncept se ukázal jako nedostatečně způsobilý pro požadavky kladené armádou, proto bylo rozhodnuto pokračovat cestou stacionárního řešení. Vybraný typ RFID portálu vykázal úspěšnost přes 99 %.

RFID v budoucnu i do dalších útvarů

Pozitivní výsledky testů stály za rozhodnutím švédských ozbrojených sil provést upgrade informačních systémů a integrovat automatickou identifikaci na bázi RFID do roku 2015. „Rozhodli jsme se zavést automatický sběr dat jak s pomocí čárových kódů tak pasivního RFID," říká Nylander. „Tyto technologie se budou vzájemně doplňovat. Z pohledu ozbrojených sil je však jasné, že klíčovou technologií pro dosažení maximální efektivity je pasivní RFID."

V období 2015–2018 plánuje švédská armáda začít využívat pasivní RFID tagy k identifikaci osobní výstroje vojáků. „Kromě toho,“ pokračuje Nylander, „testy a experimenty vzbudily velký zájem. To by mohlo vést k zavádění technologie do dalších oblastí, jako je správa vojenského materiálu, který vyžaduje pravidelnou údržbu. Technologie může přinést značné výhody všude tam, kde personál potřebuje aktualizovat údaje o servisních zásazích prováděných u konkrétní položky.“